středa 18. října 2017

Moje sbírka bot || My Shoe Collection 2017


Nad sepsáním tohoto článku jsem uvažovala docela dlouho. Všechny boty, které vám tady dnes ukážu, jsem si stihla koupit v Londýně za pouhý rok. V této sbírce nejsou jedinné boty, které bych si přivezla z Česka, protože všechny z nich už odešly do věčných lovišť. Už teď jsem zvědavá, jak to všechno budu jednou stěhovat...


pátek 13. října 2017

Urban Decay Moondust Eyeshadow Recenze


Pokud můj blog sledujete už nějakou tu dobu, jistě víte, že jsem loni k Vánocům dostala od našich Moondust paletku od Urban Decay. Původně jsem na ni chtěla sepsat recenzi, ale stále se na to nedostalo (určitě mi dejte vědět, jestli o to máte pořád zájem). Za ten rok jsem stihla vypotřebovat téměř jeden celý stín a hledala jsem za něj náhradu. Chtěla jsem si koupit štěnátko Diamond Dog, ale bohužel bylo vyprodané. Paní prodavačka mi však doporučila odstín Space Cowboy a já bych se s vámi dnes ráda podělila o to, jak jsem s ním spokojená...

pondělí 9. října 2017

Gerard Cosmetics Lipstick & Lip Gloss recenze


Gerard Cosmetics je jednou z těch značek, kterou jsem objevila díky Youtube. V Česku je opravdu těžké se k ní dostat, ale tady v Anglii to zase takový problém nebyl. A tak jsem si řekla, proč ne. Objednala jsem si jeden lesk na rty (kvůli kterému jsem tu objednávku vlastně dělala) a jednu rtěnku, aby se mi to poštovné alespoň trošku vyplatilo. A jak jsem s produkty spokojená, to se dozvíte v pokračování tohoto článku.

středa 4. října 2017

With the Charm mění jméno na The Luckiness


Vítám vás všechny na novém blogu!
Omlouvám se, jestli jsem momentálně zklamala všechny čtenáře blogu With The Charm, ale už ho pod tímto názvem nenajdete. O změně názvu a adresy jsem přemýšlela už hodně dlouho a jsem ráda, že jsem se k tomu konečně dokopala. Ale proč tomu tedy tak bylo?


pondělí 2. října 2017

Lucy's Chart - Září 2017


Podruhé, co píšu Lucy's Chart za září v Londýně. Ano je to tak, v září jsem oslavila přesně rok od doby, co jsem se přestěhovala do Londýna. Takže tento měsíc je pro mě tady celkem symbolický a stále ráda vzpomínám na své začátky. A opět utekl jako voda.

úterý 26. září 2017

100 věcí, co mě serou


Kdo z vás četl knížku (resp. knížky) 1000 věcí, co mě serou? Příjde mi celkem zajímavé a vtipné číst, co všechno rozčiluje lidi kolem nás. A tak jsem zkusila náhodně sepsat vlastní seznam alespoň stovky věcí, které mi lezou na nervy, mění moji náladu a zkrátka mě prostě serou.


sobota 23. září 2017

Hyde Park


V úterý jsem po hodně dlouhé době měla opravdu špatný (no zase tak úplně ne) day off. Měla jsem domluvenou návštěvu u dvou přátel a oba mi postupně dali vědět, že se nemůžu stavit, protože musí jít do práce. A tak jsem zůstala úplně sama. Vzala jsem s sebou svůj Polaroid a vydala jsem se na procházku do Hyde Parku, kolem kterého jezdím každý den do práce, takže tohle prostředí je mi opravdu blízké.


úterý 19. září 2017

Jaká je práce v arabské restauraci?

Zdroj obrázku

V minulém článku jsem vám popsala, jak probíhal můj první rok v Londýně. Ale za celý rok jsem se ještě nezmínila, jaká je práce v arabské restauraci, kterou můžete vidět na obrázcích. V neděli to byl přesně rok, od doby, co jsem tam začala pracovat a řekla bych, že to byl rok celkem pestrý. Pokud vás tedy zajímá, jak to tam probíhá, pokračujte ve čtení až do konce.


pátek 15. září 2017

Můj první rok v Londýně || First Year in London


Jeden rok. 52 týdnů. 365 dní. Je neuvěřitelné, jak moc ten čas letí. Dnes je to totiž přesně rok, co jsem se přestěhovala do Londýna (tehdy ještě s myšlenkou, že je to jenom na zkoušku a že se po půl roce vrátím zpátky do Česka). Za tuto dobu se stalo mnoho dobrých, špatných i neuvěřitelných věcí, o kterých se mi předtím ani nesnilo. A tak jsem se rozhodla v tomto článku trošku zavzpomínat, jak úžasný rok, to pro mě byl.


čtvrtek 7. září 2017

What is in my bag?


Nápad na tento článek vzniknul tak trochu neobvykle. Úplně upřímně říkám, že jsem si potřebovala uklidit v mé kabelce. Věřím, že někdy v roce třeba 2014 jsem stejný článek už napsala, ale tak proč si nedat jeho update? Pokud vás tedy zajímá, co ve své kabelce ukrývám, přečtěte si článek až do konce.


neděle 3. září 2017

Youtubeři, které ráda sleduji


Původně jsem tento článek chtěla nazvat "Blogy a Youtubeři, které ráda sleduji", ale vzhledem k tomu, že by se tady objevil asi jenom jeden známý blog (zdravím Domču z DBlogu!), rozhodla jsem se vám představit pouze Youtube scénu. Rozdělila jsem je do pár kategorií, takže doufám, že si v nich každý vybere to své. Třeba vám pomůžu objevit někoho nového, koho můžete sledovat.

neděle 27. srpna 2017

Lucy's Chart - Srpen 2017


A je to tady zase. Opět konec měsíce. Léto uteklo jako blázen (pokud se tomu tady v Londýně dá vůbec léto říkat). Co si budeme povídat, není to to nejlepší léto, které jsem kdy zažila, ale jsem v Anglii, takže si nechci moc stěžovat :) Pokud vás zajímá, co se u mě odehrálo v měsíci srpnu, určitě čtěte článek až do konce.


úterý 22. srpna 2017

Sbírka mých křiváků


Když jsem přijela do Londýna, můj styl oblékání se velmi změnil. Zejména díky větším finančním možnostem. A objevila se u mě nejedna úchylka. Největší z nich je asi právě na křiváky, kterých mám víc než dost. Přitom to začalo jednou nevinnou koženkovou bundou...

pondělí 14. srpna 2017

Pár věcí, s kterými musíte v Londýně počítat




Už tomu bude téměř rok, co jsem se rozhodla na půl roku odjet do Anglie a dostala se tak do Londýna. Byla jsem z toho opravdu nadšená, protože poprvé jsem byla v Londýně před šesti lety a už tehdy jsem si slíbila, že si jednou život v tomto krásném městě vyzkouším. Ale jako turista jsem absolutně neměla přehled o tom, jak to tady ve skutečnosti chodí. A tak jsem se rozhodla sepsat pár věcí, které vás (ať už jako turistu nebo obyvatele) mohou zaskočit.


středa 9. srpna 2017

Nákupy - Léto 2017


Po delší době jsem si pro vás připravila opět nakupovací článek. Nahromadilo se mi pár věcí, které bych vám ráda ukázala. Bohužel to tak vypadá, že je to jeden z posledních nakupovacích článků na nějakou dobu. Jednak chci šetřit peníze a jednak taky proto, že mám momentálně nějaké menší problémy a nejspíše se budu muset stěhovat a vrazit tak nějaké peníze do bydlení. Tak si ten dnešní článek pořádně užíjte :)


čtvrtek 3. srpna 2017

Jací jsou muži v Londýně? pt. 2


Tak jo, pojďme se o tom zase pobavit. Pamatujete si, jak jsem vám zhruba před půl rokem představila pár typů kluků, které jsem za tu dobu, co žiji v Londýně, poznala? Článek to byl celkem úspěšný a jak jsem předpokládala, rozdělil vás na dva tábory. Ten první tábor pochopil, že článek je napsaný s nadsázkou a nemá nikoho zesměšnit. A od těch ostatních jsem dostala nejednu nemilou zprávu. Ale i přes to jsem se rozhodla vydat druhý díl. Možná bude někdy i třetí, protože Arabové se na evropské holky prostě lepí :)

sobota 29. července 2017

Lucy's Chart - Červenec 2017


Měsíc červenec byl bohužel opravdu nezajimavý. Samá práce a práce. Po Ramadánu je restaurace plná každý den a někdy je opravdu těžké to všechno stíhat. Ale červenec je už naštěstí skoro celý pryč. Takže ještě tak měsíc a půl a zase se to trošku uklidní. I přes to, že červenec byl opravdu nic moc, mám tady pro vás opět tradičních devět bodů, které vám nastíní, jak jsem měsíc červenec prožila já.

úterý 18. července 2017

#3 Co jsem dnes jedla | Další smoothie a batata harra


Jak můžete vidět, i můj další den volna jsem započala opět se smoothie ze Starbucks (pokud tedy nepočítám horkou vodu s citrónem, kterou si chci teď dávat každé ráno). Šla jsem si pro mé oblíbené Green Smoothie, které jsem vám ukazovala v předchozím článku. To ale bohužel neměli, takže jsem se musela spokojit s klasickým Berry Smoothie, které obsahuje meloun, hrozny, jahody a borůvky. To vše je mixované s jablečným džusem.


středa 12. července 2017

#2 Co jsem dnes jedla | Green Smoothie cestou na psí oslavu narozenin


V pondělí jsem se vydala na návštěvu svých kamarádek do Wembley. A protože je Wembley docela kus od místa, kde bydlím, beru si vždy s sebou něco na cestu. Přece jenom jet hodinu a půl v autobuse, ve kterém se vedrem pečete, není zrovna pohoda. A tak jsem den zahájila tímto zeleným smoothie ze Starbucks.


sobota 8. července 2017

London Room Tour


Už jsou to téměř tři roky, co jsem vás nechala nakouknout do mého pokoje doma v Ostravě. Stěžovala jsem si, jak v něm nejsem spokojená, ale časem jsem přišla na to, že nezáleží ani tolik na nábytku, který tam máte, jako na tom, jestli se tam opravdu cítíte jako doma.
Jenomže já mám teď domovy dva. Jeden v Ostravě a druhý v Londýně. A tak jsem se rozhodla vám představit i mé druhé království. 

středa 5. července 2017

Too Faced Glitter Bomb Palette - Recenze


Hned v úvodu se vám přiznám, že ke koupi této paletky jsem se nechala zlákat reklamou na instagramovém účtu značky Too Faced. Jako každé ráno jsem po probuzení procházela sociální sítě, až jsem tam narazila na reklamu na tuhle krásku. Paletka mě zaujala na první pohled a tak jsem se dala do hledání různých recenzí na youtube. A i přes rozpačitost některých youtuberek, jsem si paletku pořídila. Pokud chcete vědět, jak u mě paletka obstála, rozhodně pokračujte ve čtení tohoto článku.

neděle 2. července 2017

Lucy's Chart - Červen 2017


Měsíc červen byl měsíc změn, ať už těch větších, nebo menších. Na celý měsíc jsem měla pokoj jenom sama pro sebe (ne, že bych toho nějak využila), našla jsem si nového skvělého kamaráda, který se pak do mě zamiloval, takže další trable s klukama a taky jsem držela skoro celý měsíc půst, o kterém jsem vám psala v jednom z předchozích článků. Co mi ale opravdu dělalo radost, to si ukážeme už v tradičních devíti bodech této rubriky.

úterý 27. června 2017

#1 Co jsem dnes jedla | hummus, banánové palačinky a den blbec


Poslední dobou mě velmi baví sledovat videa typu "Co jsem dnes jedla". Je to skvělý způsob, jak načerpat inspiraci na nové recepty. A věřím, že nejsem jediná, koho tento formát zajímá. Tak jsem se rozhodla vyzkoušet, jak jsou na tom moji čtenáři. Ráda bych vám občas v této rubrice ukázala recepty a popsala bych vám i běžný den ze života české holky tady v Londýně. Tento článek je tedy pilotní článek k nové rubrice a doufám, že vás bude bavit.

neděle 25. června 2017

Ramadán 2017 aneb 30 dní půstu


Možná si pamatujete, že jsem tady na blogu asi před půl rokem zmínila, že pracuji v Londýně v arabské restauraci. Taky sdílím byt se dvěma kolegy z práce a s některými z Arabů, jsem se dostala už i za hranice kamarádství. Takže Arabové jsou všude kolem mě. Jejich svátku Ramadánu jsem se vyhnout nemohla. Tak jsem si řekla, že proč bych nezkusila ten jejich půst s nimi. A jak to dopadlo, se dozvíte v dnešním článku.


čtvrtek 22. června 2017

Jak mi to jde? #2 || 101 cílů za 1001 dní


Pokud můj blog sledujete už delší dobu, jistě víte, že jsem se zapojila do projektu 101 cílů za 1001 dní. A také jste mohli číst už i první článek, ve kterém jsem popisovala, jak své cíle plním. V dnešním článku jsem si pro vás připravila pokračování, ve kterém bych vám ráda ukázala další cíle, které se mi podařilo od minula splnit. Tak se rovnou do toho pustíme.


neděle 18. června 2017

Nákupy - Jaro 2017


Už je to pár měsíců, co se tady naposledy objevil nakupovací článek. I přes to, že nakupuji docela často, nejsou to zase úplně věci, které by stály za zveřejnění. Nakonec jsem přece jenom pár kousků vybrala a třeba vás něčím inspiruji.

čtvrtek 15. června 2017

Comeback a nový vzhled!


Hlásím návrat!
Možná Určitě jste si nemohli nevšimnout toho, že se blog na téměř dva měsíce odmlčel. V dubnu a v květnu jsem přidala pouze dva příspěvky, což je na můj blog obrovský nezvyk. Potkala mě "blogerská krize" a já nevěla o čem psát. A když už jsem měla námět na článek, neměla jsem pro změnu chuť ho sepsat. S tím samozřejmě taky souvisí obrovský pokles návštěvnosti, který byl jednou z příčin, která mě "nakopla" se vrátit. Protože já přece miluju zpětnou vazbu od mých čtenářů, kteří mi byli věrní a chodili sem i přes to, že se tady dlouho nic neobjevilo. A za to vám děkuji!

sobota 10. června 2017

Co je v mém iPhone 5?

Ahoj všichni!
I já jsem se rozhodla napsat velmi populární článek a to "Co je v mém iPhone". "Pětku" vlastním už půl roku a celkově si iPhone nemůžu vynachválit. Asi jenom těžko by se mi vracelo zpátky z nějakému "androidímu" telefonu, ale to jsem trošku odbočila. Teď už k obsahu článku.

Takto vypadá můj telefon, když je zamčený. Mám ráda marble vzor a různé motivační nápisy, takže tato tapeta byla jasnou volbou.


Jak můžete vidět, na první stránce mám všechny základní aplikace. Využívám z nich nejvíce samozřejmě Fotoaparát, Mapy, Poznámky, App Store a Safari, což je internetový prohlížeč pro iPhone.


Druhá stránka je zároveň i poslední, ale probereme si ji podrobně. Ve složce Extra se nacházejí různé blbosti, které tam naházel už iPhone a já z nich nevyužívám snad ani jednu. Možná tak Najít iPhone je fajn aplikace, ale snad ji nebudu nikdy potřebovat.


Dále můžete vidět všechny sociální sítě jako je Facebook, Messenger, Instagram, What's App, Twitter a Snapchat. Tady snad nemusím ani nic představovat.

Další složkou je Blog, kde mám tři aplikace na správu blogu. Ten ale nerada spravuji přes telefon, takže tyto aplikace mám pouze v případě nouze.


Youtube také představovat nemusím. Dále mám v mobilu Gmail a Email od Seznamu. Jak vidíte, asi bych měla maily pročítat (nebo mazat?) častěji.

Další složkou je Hudba. Využívám všechny tři aplikace, nejvíce Free iMusic, protože můžu poslouchat hudbu i bez připojení k internetu, což se hodí nejvíce asi na cestách. Spotify jsem měla ráda dříve, než jsem objevila offline přehrávač. A Shazam je jedna z mých nejoblíbenějších aplikací. Pokud nevíte o co jde, Shazam je užitečný, pokud někde v rádiu nebo obchodě slyšíte písničku, která se vám líbí, ale neznáte její název. Shazam si ji poslechne a vyplivne vám název a interpreta písničky.


Mám taky i hromadu aplikací na úpravu fotek. Nejraději z nich však mám VSCO, ve které upravuji všechny fotky, které přidávám na Instagram. Dále v této složce mám i aplikace na tvorbu koláží.
Aplikací na úpravu fotek je spousta, je jen na vás, které vyzkoušíte.


V další složce mám random mix úplně všeho. Nevěděla jsem, jak složku pojmenovat, tak jsem do názvu dala pouze Emoji opičku.
Countdown je aplikace, která odpočítává dny do nějaké významné události (např. kolik dní zbývá do koncertu vaší oblíbené kapely apod.), Apetit jsou recepty, Starbucks představovat snad ani nemusím, Superdrug je drogérie tady v Londýně, Fever je skvělá aplikace, která vám vyhledá různé události a koncerty ve vašem okolí a Gumtree jsem využívala, když jsem si hledala bydlení.


Další složkou je Cestování. Been App je aplikace, do které si zapisujete země, které jste kdy navštívili. Je to podobné jako škrtací mapa. IDOS zná snad každý. Využívám ho samozřejmě jenom, když jsem v Česku. Bus London mi ukazuje v kolik hodin mi jede autobus. Uber je něco jako taxík, už jsem ho párkrát využila. Pražáci určitě znají. A pak dva překladače.


Další dvě aplikace (Barclays a Pingit) slouží k bankovnictví. Monster je aplikace určená k promazávání přebytečného místa v telefonu.

Poslední složkou jsou hry. Nehraju hry moc často, ale mám pár stažených, pro případ nudy a nepřístupu k internetu. Draw Classis je hra, která vyžaduje připojení k internetu, kdy dostanete něco za úkol nakreslit a druhá strana musí uhádnout, co to je. PixWords znají asi všichni, Candy Crush také. Co možná neznáte, je Backgammon (česky Vrhcáby), které mě naučil hrát kamarád. Je to vlastně jediná desková hra, ke které mám teď přístup a pro trénink jsem si ji stáhla i do mobilu. Pokud začnete rozumnět pravidlům, určitě vás tato hra chytne. Pak už mám jenom poslední dvě hry - Cooking Fever (protože mě tyhle hry děsně baví, i když je mi 23 let, asi z toho nikdy nevyrostu) a 100 Rooms, což je Escape hra, která vás zabaví na opravdu hodně dlouhou dobu.


A z mého telefonu je to už opravdu všechno. Budu ráda, když mi dáte tip na nějaké další aplikace, které si myslíte, že jsou užitečné nebo na nějaké aplikace či hry jen tak pro zábavu. Budu se těšit na vaše komentáře! :)
úterý 6. června 2017

Co mi Londýn dal a co mi naopak vzal

Krásný den všem!
Dlouho se tady neobjevil žádný update článek z Londýna, ve kterém bych shrnula, co se za posledních pár dní týdnů stalo. Jenomže je to pořád jedno a to samé. Práce, večer nějaké posezení venku, oslava nebo prostě posezení doma. Jeden den volna v týdnu totiž není zrovna moc.
Ve volných chvílích (a hlavně, když jsem byla doma v Česku na návštěvě) jsem měla možnost přemýšlet, jak moc se můj život po přestěhování změnil.


A tady je pár bodů, které jsem si v hlavě sesumírovala:


Co mi přestěhování do Londýna dalo?

Osamostatnila jsem se - neříkám, že jsem si doma žila jako v "mama hotelu", ale přece jenom, když jste něco nestíhali, vaše hodná maminka to pro vás udělala, nebo vám tu cestičku alespoň trochu "zametla". Tady v Londýně si všechno musím udělat sama. Nikdo za mě nevypere ani nepůjde do banky.

Zlepšila jsem si angličtinu - samozřejmě moje angličtina stále není nic světoborného, ale je o několik procent lepší, než když jsem tady přijela. I přes to, že jsem na VŠ měla ze zkoušky z angličtiny jedničku, tady jsem na všechny koukala první týden jako puk. Protože je to opravdu něco jiného, než ve škole.

Noví lidé/přátelé - některé z nich beru stále s rezervou, protože mi trvá opravdu hodně dlouho, než někomu začnu na sto procent důvěřovat.

Poznala jsem, kolik opravdových přátel mám v Česku - spousta z nich se se mnou přestala po mém odjezdu úplně bavit. Ano, mrzí to, ale alespoň vím, kdo z nich je pravý přítel a kdo ne.

Zaměstnání - které je dobrý odrazový můstek 

Poznání nové kultury - Vzhledem k tomu, že pracuji s Arabama a dokonce s nimi i žiji, mám možnost se dozvědět něco o jejich kultuře a náboženství.


Co mi přestěhování do Londýna vzalo? 

Možnost vidět své přátele a svou rodinu - to je něco, co mě mrzí nejvíce. Nemůžu být každý den se svou rodinou, se svým pejskem nebo se svými nejbližšími přáteli.

To je ale asi tak jediné, co mě právě napadá. Z toho vychází, že přestěhovat se do cizí země, je pro mě opravdu dobrou životní zkušeností.


A co vy? Dokázali byste se přestěhovat takhle daleko?
čtvrtek 1. června 2017

Lucy's Chart - Květen 2017

Krásný den všem!
Hned na začátku se chci omluvit, že dva články dozadu byla opět Lucy's Chart, ale jak víte, blog měl menší neohlášenou "pauzu". Celý květen jsem přidala pouze dva články. Přišlo mi ale škoda vynechat oblíbence za měsíc květen, takže snad mi to odpustíte :)

1. Nejoblíbenější/ nejzajímavější moment tohoto měsíce
Abych byla upřímná, nedokážu si vybavit nějaký opravdu skvělý moment, který by se v měsíci květnu udál.


2. Nejoblíbenější písnička
Za měsíc květen jsou to dvě. Attention od Charlie Puth a Best Behaviour od Louisa Johnson.


3. Nejoblíbenější film/video/seriál
Tento měsíc jsem nekoukala na žádný seriál, pouze jsem dokoukala 13 Reasons Why, o kterém jsem se vám už zmínila. Vůbec ale není špatný film Kidnap (2016), který jsem viděla sice až z poloviny, ale přesto stojí za zmíňku.


4. Věc/moment, který mně udělal pyšnou nebo donutil se stydět
Hrozně se stydím za to, jakým způsobem jsem se na blog vykašlala...ale zase na druhou stranu, možná je lepší blog chvíli nechat než psát články, když vás to zrovna nebaví.

5. Nejoblíbenější/ nejpoužívanější produkt měsíce  
Vůně od Zoelly :)



6. Propadák měsíce 
----

7. Koupená věc, ze které mám největší radost
Tato deka z Primarku. Koupila jsem ji sice už v dubnu, ale zapomněla jsem vám ji ukázat :)



8. Věc, o kterou jsem se s vámi chtěla podělit
Takové menší pohoštění, které jsem udělala pro spolubydlu, když dodělal poslední test na britské občanství :)


  
9.  Co mě čeká a nemine v měsíci červen? 
Ramadán, který začal už 27. května a já se rozhodla podpořit mé kolegy z práce a být v tom s nimi. Pokud nevíte, co všechno Ramadán obnáší, nebojte, na konci napíšu článek, ve kterém zhodnotím, jak se mi půst dařil :)

A jaký byl váš měsíc květen? :)  
pondělí 29. května 2017

4. narozeniny blogu!

Krásný den všem!
I přes to, že blog je momentálně v jakém si "zimním spánku", určitě nemohu zapomenout na jeho narozeniny. Nevím, jestli má vůbec cenu se k té blogové "pauze" vyjadřovat. Prostě jsem si potřebovala odpočinout. Ale na toto výročí jsem myslela celý květen a možná to znamená "nový start pro blog", protože teď, když pro vás tento článek píšu, si vlastně uvědomuji, že mi to psaní chybí. Snad ta poslední věta dává nějaký smysl.

Pokud jste se mnou už nějaký ten rok, jistě víte, že každé blogové narozeniny píšu statistiku, ve které uvádím čísla pro srovnání. Na loňský rok se můžete podívat ZDE.
Teď už k číslům pro letošní rok:

Statistika ke dnešnímu dni je taková:
561 publikovaných příspěvků
181 162 zobrazení blogu
3 698 publikovaných komentářů
347 pravidelných čtenářů
33 odběratelů přes Google+
246 odběratelů na facebooku
47 odběratelů přes bloglovin (+ 36 sledovatelů mého profilu na bloglovinu)
282 odběratelů přes instagram

Moc vám za tato krásná čísla děkuji! Hlavně za počet zobrazení blogu, protože ten oproti loňskému roku opravdu narostl! :)

Doufám, že se u této statistiky opět příští rok potkáme :) Mějte se krásně!
čtvrtek 4. května 2017

Lucy's Chart - Duben 2017

Krásný den všem!
Ano, s blogem jsem neskončila, i když to tak poslední dobou opravdu vypadá. Za duben jsem vydala pouze dva články, ale abych byla upřímná, neměla jsem skoro vůbec blogovací náladu. A říkala jsem si, že nebudu vydávat článek, jehož psaní by mi nedělalo radost.
Každopádně děkuji všem, kteří na tento blog nezanevřeli a stále se zde vracejí :)

1. Nejoblíbenější/ nejzajímavější moment tohoto měsíce
V dubnu bylo těch momentů trochu více. První z nich byl odjezd zpět do Česka, jely jsme s kamarádkami autobusem 18 hodin a měly jsme o zábavu opravdu postaráno. Dále jsem se viděla s Kikčou a ostatními fanynkami Tokio Hotel, protože 3.4.2017 se konal koncert v pražském SaSaZu. A tentokrát jsem měla i VIP, takže jsem si mohla užít zvukovou zkoušku a mít hromadnou fotku s kapelou :) A samozřejmě nejlepší moment tohoto měsíce byl, když jsem přijela domů a po půl roce viděla svou rodinu a pejska. To bylo prostě k nezaplacení.




2. Nejoblíbenější písnička
Ty mám tento měsíc tři. Swalla, Colors a Middle of the Night :)

 
3. Nejoblíbenější film/video/seriál
V dubnu jsem začala sledovat nový seriál 13 Reasons Why a hodně mě to chytlo. Je to o dívce jménem Hannah Baker, která spáchala sebevraždu. Předtím ale na kazety nahrála svůj příběh a důvody, proč se uchýlila k tam závažnému kroku. Kazety pak byly rozposlány jejich spolužákům a ti teď zjištují, proč si jejich spolužačka vzala život.
Koho tento seriál taky baví? :)


4. Věc/moment, který mně udělal pyšnou nebo donutil se stydět
Pyšná jsem určitě na to, že jsem se v práci konečně posunula dál a to už na pozici servírky. Konečně můžu komunikovat se zákazníky a zlepšovat tak svoji angličtinu (nebo arabštinu?).
A za co se stydím? Asi za to, jak jsem tady ten blog nechala nějaký čas ležet. Ale myslím, že jednou za čas každý potřebuje tu blogovou pauzu.

5. Nejoblíbenější/ nejpoužívanější produkt měsíce
Alverde gel na obočí. Ten používám opravdu denně.


6. Propadák měsíce 
----
 
7. Koupená věc, ze které mám největší radost
Je těch věcí trochu víc, ale nebojte, brzy výjde nakupovací článek :)

8. Věc, o kterou jsem se s vámi chtěla podělit
Můj mrňous ♥


9.  Co mě čeká a nemine v měsíci květen?  
Nic extra naplánované nemám, takže se asi nechám překvapit :)

A jak jste prožili měsíc duben vy? :)
úterý 11. dubna 2017

Na skok v Česku

Krásný den všem!
Nikdy by mě nenapadlo, že budu do České republiky a vlastně celkově i domů jezdit pouze na návštěvu a na dovolenou. Na dovolenou se přece jezdí hlavně do zahraničí. Ale jak už víte, v zahraničí už půl roku bydlím.
A zrovna za pár hodin mi letí letadlo zpátky do Londýna.

Jaké to bylo vrátit se po půl roce do Česka?
Zvláštní.

Po půl roce jsem viděla české nápisy a musela jsem si zvyknout, že nemůžu už říkat nahlas, co si myslím, protože mi všichni rozumí. Musela jsem si zvyknout také na to, že bych měla v obchodech a službách začít mluvit zase česky a také na to, že auta jezdí "opačně" a jako první se musím podívat doleva a až pak doprava. Což je největší kámen úrazu, když jsem se dva měsíce přeučovala v Londýně se první podívat vpravo a až pak vlevo. Díky komukoliv, kdo udělal ty nápisy na londýnských přechodech, které vám řeknou, jakým směrem se musíte podívat. Už nejednou mi to určitě zachránilo život.

Ale abych moc neodbočila...
2. dubna jsem po osmnácti hodinové cestě dorazila do Prahy (tímto zdravím Danny, která rozhodla, že pojedeme autobusem!) a celý den byla s mou kamarádkou Kristýnkou. Možná se ptáte, proč jsem nejela přímo domů do Ostravy. Bylo to proto, že Tokio Hotel měli následující den v Praze koncert, a proto jsem si vybrala termín dovolené zrovna takto (no vlastně jsem plánovala být v Anglii jenom půl roku a vrátit se právě v době koncertu, ale nakonec jsem přijela do Česka jenom na dovolenou a rozhodla se v Anglii ještě chvíli žít).
Už v neděli jsme si všimly, že Tokio hotel jsou v Praze (díky Bille za tvé Instastories!) a naháněly je téměř všude, kde se dalo (podle Billových instrukcí). Sice jsme je nechytly, ale neděli jsme si i tak užily.

Následující den jsme byly skoro celou dobu před SaSaZu, kde se koncert konal. Potkala jsem spoustu známých tváří (které znám už několik let, ať už jsem je viděla na předešlých koncertech, nebo je znala pouze z Facebooku) a den si maximálně užila. Hlavně tu VIP část (protože na koncertě jsem byla o dvacet dní dřív v Londýně), kde jsme byli na zvukové zkoušce a pak si střihli fotku s kapelou.


No a v úterý ráno jsem přijela domů. Všichni byli překvapení, co dělám tak brzo doma, protože jsem jim nakukala, že přijedu až večer. Největší radost jsem však měla z toho, že jsem viděla po půl roce svého psa a z toho, že mě po tak dlouhé době poznala a pamatuje si mě ♥ Brečela jsem radostí půl hodiny a nebyla k uklidnění. Nekecám.

Ve středu jsem měla odpočinkový den a zůstala jsem doma s rodinou. Ve čtvrtek jsem potkala mé kamarádky z bývalé práce, v pátek jsem šla s kamarádem na kafe a v sobotu na kafe s kamarádkou, kterou považuji za svou sestru. Známe se neuvěřitelných 23 let, je ode mně mladší pouze o necelé dva měsíce a známe se díky našim rodičům opravdu od miminek.

V neděli jsem si dala po půl roce konečně vanu (u nás doma v Londýně to řeším pouze sprchou, přece jenom bydlím s dalšíma třema klukama a necítím se ještě na tolik komfortně, abych si dala dvou hodinovou vanu) a netroškařila jsem. Zkusila jsem svou první Lush balistiku.
No a včera jsem dokoupila poslední dárky pro mé kamarády v Londýně a stihla poslední kafe s mou kamarádkou. Tímto zdravím všechny, kteří si na mě udělali čas bez jakýchkoliv výmluv! :)

Za pár hodin mě čeká loučení s mou rodinou a mým psíkem, ale na druhou stranu zase vítání s mými přáteli v Londýně. Život není vůbec jednoduchý, když máte dvě místa, kterým říkáte domov a jsou oddělené od sebe několik set kilometrů...

Věřím, že mě v Londýně čeká opět plno nových zážitků a že se do Česka zase brzy vrátím.

Budu se na vás těšit u dalšího článku! :)
úterý 4. dubna 2017

Čtyřikrát na čtyři Němce

Krásný večer všem!
Vítám vás po dlouhé době u článku, který píšu z České Republiky. V neděli ráno jsem přijela do Česka. Termín mé dovolené jsem si vybrala záměrně, do Prahy přijeli Tokio Hotel.
Vlastně to bylo trošku jinak...

Když jsem odjížděla z Česka s vidinou Au Pair life, myslela jsem, že se na konci března vrátím do Česka natrvalo. To se ale změnilo. Au Pair jsem se nestala (nebo spíše stala, ale po týdnu jsem utekla) a přestěhovala se do Londýna. Tam jsem si našla práci, přátele, přítele a cítila jsem se tam hrozně šťastná. A tak jsem se rozhodla zůstat v Londýně do doby neurčité. V práci jsem si vzala tedy pouze dovolenou a přesně za týden se vracím zpět. Teď už ale odbočuji, chtěla jsem se rozepsat totiž o úplně něčem jiném.

O mé lásce k těmto čtyřem Němcům. O Tokio Hotel.

Všechno to začalo v roce 2005, kdy jsem viděla jejich první videoklip a nebyla si jistá, jestli se mi ta kapela vlastně líbí nebo ne. Čím častěji jsem písničku Duch Den Monsun slyšela, tím víc se mi začala líbit. A pak Schrei, Rette Mich...zná to asi každá jejich fanynka, která je poslouchá od začátku.


I přes velkou neoblibu některých mých přátel, spolužáků a lidí okolo, jsem si tyto čtyři kluky z Německa zamilovala. Poslouchala jsem všechny písničky, kupovala si jejich merch (trička, boty, polštáře, deku, mikinu - ano, do dneška ještě některé tyto věci stále mám) a byla jsem nejvíc unešena z frontmana Billa.

7.4.2007 kapela dorazila do mého rodného města Ostravy a já na koncertě samozřejmě nemohla chybět. Šla jsem s mou nejlepší kamarádkou, která taky obdivovala Billa. No musím říct, že cestou zpět z koncertu jsem básnila jenom o jeho dvojčeti Tomovi. Něco se zlomilo a já se totálně zamilovala do Toma.

Roky plynuly dál a v roce 2010, přesněji 15.3.2010 se konal další koncert, tentokrát v Praze. Na kterém jsem samozřejmě taky nemohla chybět.


A pak přišla dlouhá pauza. Kapela se stála a nevydala pět let album. V roce 2015 přišla s turné Feel It All, na kterém se prodávaly i VIP lístky. Tohoto turné jsem se bohužel nezúčastnila a mrzí mě to. Bohužel jsem tehdy neměla peníze, protože jsem si platila dovolenou v Barceloně a setkání s herci z The Vampire Diaries, takže se to prostě zvládnout nedalo.

Ale letos se píše rok 2017 a Tokio Hotel vydali opět novou desku a přišli s novou Tour Dream Machine. Tour začala 12. března 2017 v Londýně a já měla v plánu jít pouze do Prahy. Jenomže moje úžasná kamarádka Danny mi koupila i lístek do Londýna, protože by byl přece hřích nejít na koncert do města, ve kterém bydlíme.

No a včera se konal koncert v Praze, ve kterém jsem měla i VIP Scream, které zahrnovalo zvukovou zkoušku kapely a skupinovou fotku s kapelou a všemi, kteří měli stejné VIP. Oba koncerty jsem si neskutečně užila a kluky miluji snad čím dál víc. Už je to neuvěřitelných dvanáct let. A ano, Tom je stále můj favorit. Už 10 let.


Trochu se nám kluci změnili, co říkáte? :)


Máte taky nějakou takovou oblíbenou kapelu? Nebo jste i vy přímo Aliens, tedy fanoušky kapely Tokio Hotel? :)
© 2013 - 2017 The Luckiness