neděle 31. prosince 2017

Poohlédnutí za rokem 2017


Krásný poslední den roku 2017 vám všem!
Stejně jako loni, i letos jsem se rozhodla poslední den v roce zrekapitulovat rok, s kterým se za pár hodin rozloučíme. Taky máte pocit, že rok 2017 uběhnul snad ještě rychleji, než ty roky předchozí? Neuvěřitelné, jak moc ten čas letí.

Leden byl jedním z těch nudnějších měsíců, ale tak to u mě bývá každý rok. Nic zvláštního se nedělo. Největší radost jsem si udělala polaroidem, po kterém jsem vždy toužila, ale jinak to byl klasický měsíc, který jsem celý propracovala.
V únoru se rozrostla má piercingová sbírka, protože jsem si nechala píchnout dírku do nosu s představou, že kamínek později vyměním za kroužek, což jsem stále ještě nezkusila. Možná se k tomu odhodlám v únoru 2018? :D
Březen už byl podstatně víc zábavnější. 12. března se v Londýně konal koncert Tokio Hotel, takže jsem svou oblíbenou kapelu viděla už po třetí v životě. A musela jsem na ně čekat dlouhých 7 let. Zároveň jsem pak začala odpočítávat i dny, které mi zbývaly do dovolené v Česku. Zároveň taky skončil můj nejoblíbenější seriál všech dob, The Vampire Diaries. A musím říct, že od té doby, jsem nezačala koukat na nějaký jiný seriál (tedy kromě 13 Reasons Why, ale to byla vážně rychlovka). Jo a taky jsem si splnila další sen - piercing do pupíku.
Duben byl měsíc, kdy jsem se po dlouhé době podívala do České republiky. Začala jsem Prahou, kde mě čekal druhý koncert kapely Tokio Hotel v tomto roce. Užila jsem si pár dní v našem krásném hlavním městě s kamarádkou Kristýnkou a pak už jsem konečně jela domů do Ostravy, abych po půl roce viděla svou rodinu. A co víc? Řekla jsem jim, že domů přijedu až večer, ale dorazila jsem už dopoledne, takže jsem všechny mile překvapila. Ten pocit, když přijedete domů a připadá vám to jako, že jste nikdy neodjeli, je opravdu úžasný a jsem nesmírně ráda za to, jakou rodinu a přátele mám.
Květen pro mě nebyl vůbec dobrý měsíc. Byla jsem zase zpátky v Londýně a tak nějak jsem si tady přišla sama. Dost jsem se uzavřela do sebe a jak jste mohli vidět, dost jsem se vykašlala i na blog a přemýšlela jsem, že s tím seknu. Což jsem naštěstí neudělala :)
V červnu jsem držela Ramadán s klukama v práci. Byl to opravdu těžký měsíc, ale kluci mě hodně podporovali a myslím, že se do toho pustím příští rok zase. Zvládla jsem to přece už jednou, tak proč bych to nezvládla i další rok. 
V červenci a srpnu jsem pracovala jako o život. Každý den v týdnu byla restaurace prostě plná, že jsme se málo kdy zastavili. Taky jsem ale poznala novou kamarádku, která byla původně jenom moje kolegyňka, ale nakonec jsme se hodně zkamarádily a musím říct, že jsem opravdu ráda, že ji tady mám. Jo a skončila jsem s dalším piercingem - tentokrát Tragus piercing, který je na hodně dlouhou dobu asi poslední.
V září jsem oslavila svůj první rok v Londýně. Občas mi stále příjde, že jsem tady pouze 14 dní a nějak si ani neuvědomuji, že už je to vlastně rok. Čas tady běží opravdu rychle, snad rychleji než v Česku. 
Říjen zahájil všechny oslavy narozenin. Každou chvíli jsem někomu přála nebo kupovala dárek. Ale tomu je tak vždycky. Druhá polovina roku uběhne neskutečně rychle i díky tomu, že minimálně každý týden řeším, co komu koupím. A taky se mi povedlo změnit adresu blogu, takže jsem se musela rozloučit s With The Charm a přivítat The Luckiness. Neříkám, že mi WTC nechybí, ale přece jenom jsem chtěla blog udělat trošku víc osobnější. Píšu ho už 4 a půl let a věřím, že právě tenhle blog bude jednou i takový ten "mama blog", kde budu psát své zážitky ze života i třeba za dalších pět let. Proto jsem se rozhodla mu dát trochu osobnější název, který nese i tři začáteční písmena mého jména. 
V měsíci listopadu jsem opět oslavila několikery narozeniny, ale jinak se nic zvláštního asi nestalo. 
No a jsme u konce. Měsíc prosinec vždy byl a bude jedním z mých nejoblíbenějších měsíců. Jednak kvůli mých narozenin, ale hlavně kvůli Vánocům, které jsou mé nejoblíbenější svátky v roce. A užila jsem si je i letos, i přes to, že jsem je opět neslavila doma s rodinou. Ale věřím, že si to vynahradíme po novém roce, až zase přijedu do Česka na návštěvu.
A teď už zbývá odpočítat posledních pár hodin do nového roku 2018! Doufám, že se budete mít krásně a že rok 2018 bude pro vás ještě mnohem lepší, než byl rok 2017. Přeji vám, ať se všechna vaše přání splní a ať jste všichni v novém roce šťastní a zdraví!
Budu se na vás těšit v novém roce.
Lucie

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za Váš nádherný komentář! :)

© 2013 - 2017 The Luckiness